Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nespecifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci nejen tímto konkrétním onemocněním, ale případně i infekci některými dalšími patogeny. Příklady: Nákaze virovou hepatitidou A – ale také břišním tyfem, cholerou apod. – lze předcházet vysokým standardem osobní hygieny, zdravotní výchovou, zásobováním nezávadnou pitnou vodou a potravinami apod. Nákaze SARS-CoV-2 – ale také mnoha dalším akutním respiračním infekcím – lze předcházet nošením roušky či respirátoru, dodržováním bezpečné vzdálenosti od osob, o kterých nevíme, zda jsou nakaženy apod. Viz také nespecifický, prevence, infekce, specifická prevence.

Specifická prevence v souvislosti s nějakým infekčním onemocněním je takové preventivní opatření, které brání infekci tímto konkrétním onemocněním. Specifickou prevencí infekčních onemocnění bývá většinou očkování. Viz také infekce, prevence, nespecifická prevence.

Infekční onemocnění, nakažlivé onemocnění neboli infekční nemoc je takové onemocnění, jehož původcem je nějaký patogen, nejčastěji virus nebo bakterie. Nejdůležitější charakteristikou všech infekčních onemocnění je to, že se šíří přenosem příslušného patogenu z infikovaného jedince na ostatní jedince. Podle infekčního agens rozlišujeme: virová onemocnění, bakteriální onemocnění, plísňová onemocnění (mykózy), parazitární onemocnění. Infekční onemocnění není totéž co infekce, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku).

Infekční průjmová onemocnění mohou být způsobena bakteriální, virovou nebo parazitární infekcí trávicího traktu. Infekční průjmová onemocnění se někdy mohou vyskytnout kvůli nesprávnému mytí rukou, nebo v případě, že nejsou odpovídající sanitární a hygienické podmínky a nezávadná voda na pití, vaření a mytí (např. po povodních, v některých exotických zemích apod.). Nejčastějšími původci infekčních průjmových onemocnění jsou rotaviry a Escherichia coli; mezi infekční průjmová onemocnění se však řadí i cholera, břišní tyfus, salmonelóza, shigelóza apod. Viz také infekce, průjem.

Prevence kardiovaskulárních onemocnění je definována jako koordinovaný soubor akcí (na úrovni populace nebo jednotlivce) s cílem eliminovat nebo minimalizovat dopad srdečně-cévních onemocnění a s tím souvisejících postižení. V kontextu opatření zdravého životního stylu by vedle vyvážené stravy měla být zařazena pravidelná pohybová aktivita. Viz také prevence, kardiovaskulární onemocnění, preventivní kardiologie.

Nespecifická imunita je jiný název pro vrozenou imunitu. Viz také imunita.

Nespecifické střevní záněty je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také nespecifický, střeva, zánět.

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je chronická bolest pociťovaná v dolní části zad, u níž nelze nalézt jednoznačnou příčinu, jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod. Viz také nespecifický, bolest zad, primární chronická bolest.

Nespecifický je výraz, který lékaři nejčastěji používají při popisu zdravotních potíží nebo příznaků, které mohou mít více než jednu možnou příčinu. Například nespecifická bolest dolní části zad je chronická bolest pociťovaná v dolní části zad, jejíž příčinou může být např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz nespecifický, nespecifické apod.

Informační systém infekčních nemocí (ISIN) slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními (mj. i pacientů s COVID-19). Jde o univerzální systém, jehož účelem je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Za účelem sledování onemocnění COVID-19 byly do systému doplněny nové moduly sloužící pro zadávání dat ze strany krajských hygienických stanic, laboratoří a nemocnic starajících se o hospitalizované pacienty. Vznikající data jsou využita jak pro popisnou analýzu situace, tak jako jeden ze vstupů epidemiologických modelů COVID-19 v ČR. ISIN se tak stal ústředním informačním systémem pro sběr dat o výsledcích testů a pacientech s pozitivním výsledkem na přítomnost viru SARS-CoV-2. Statistickou jednotkou v systému je vybrané infekční onemocnění. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Tyto povinnosti jsou upraveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64, viz sexuálně přenosné infekce) a onemocnění virem lidské imunodeficience (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI).